Obrazové diagnostické metody jsou důležitou součástí objasňování lokace a typu onemocnění kloubů a často jsou pro stanovení správné diagnózy nepostradatelné. Při posuzování běžných ortopedických pacientů se v první fázi používá rentgen, případně ultrazvuk, které veterináři mívají i v pojízdných veterinárních praxích. Naopak v případě, že se posuzuje nález na velkých kloubech, jako například ramenním nebo kolenním kloubu, na páteři či jinak špatně přístupném místě koňského těla, musí se často volit ne tolik běžné diagnostické metody jako jsou CT, MRT a scintigrafie. Tyto přístroje se ovšem nachází pouze na vybraných klinikách.
Než veterinář zvolí adekvátní metodu diagnostiky, prohlédne si koně nejprve ve stoje (adspekce), dlaní ohmatá dle podezření patřičné části těla koně (palpace) a následně si koně prohlédne v pohybu – pokud to samozřejmě zdravotní stav koně dovolí a není podezření na fisuru či frakturu. Při analýze pohybu se v optimálním případě lokalizuje místo příčiny obtíží, a to skrze kulhání a jiné nefyziologické vzorce pohybu. Pokud je kulhání výrazné, volí se většinou postup anestezie (lokální znecitlivění) daného kloubu s následným opětovným opohybováním. Cílem tohoto vyšetření je zjistit, zda skrze zacílené umrtvení přestane kůň vykazovat známky bolesti a diskomfortu, a tím pádem přestane kulhat. Pokud se takováto zkouška prokáže jako pozitivní (tzn. že anestezie zafunguje a kůň přestane kulhat), přechází se nejčastěji k rentgenovému vyšetření. Případně, pokud je podezření na poškození měkkých tkání jako šlach, pouzder a vazů, tak k ultrazvuku. U mírného kulhání nebo pouze nečistého pohybu se před obrazovou diagnostikou provádí ohybové zkoušky, které při pozitivním testu dokážou nasměřovat k pravděpodobné lokalizaci problému.
Rentgen je nejčastěji používaným diagnostickým přístrojem v případě ortopedických potíží a funguje na principu rentgenového záření, které prostupuje tkáněmi a vytváří tak optický obraz. Díky rozdílné propustnosti jednotlivých struktur se kosti a měkké tkáně zobrazují rozdílně – tzn. kosti bíle a svaly, šlachy, vazy, kloubní tekutina apod. černě. Pokud veterinář potřebuje opravdu výrazný kontrast mezi jednotlivými strukturami, může si dopomoci opichem měkkých tkání kontrastní látkou. Tento způsob vyšetření se používá hlavně pro diagnostiku onemocnění/úrazů kostí a kloubů, a také při předprodejním vyšetření. Výhodami rentgenu jsou dobrá dostupnost, relativně nízké náklady na diagnostiku a dobré zobrazení patologií tvrdých struktur. Naopak negativy jsou nemožnost rozpoznání problémů měkkých tkání, rozeznání akutních zánětlivých procesů od těch chronických, a vystavení radiaci.
Druhým základním přístrojem pro stanovení diagnózy při kulhání je vyšetření ultrazvukem, které je stejně jako rentgenové poměrně dobře dostupné, a i cenově přijatelné. Jeho systém spočívá na vysílání ultrazvukových vln (v tomto případě bez neblahého dopadu na organismus), které dobře zachycují stav měkkých tkání – v případě kloubů tedy nepostradatelných šlach a vazů. Tato diagnostika se používá zejména u kulhání jdoucího od kolene, pro které je nezbytné zkontrolovat i kloubní pouzdro, křížové vazy, menisky a kloubní čéšku, nebo u ramenního či spěnkového kloubu. V hlavním nasazení v ortopedii je ale ultrazvuk v prvé řadě při úrazech šlach, kdy dokáže zobrazit i sebemenší natržení, změny ve struktuře či zánětlivé zvětšení.
U komplikovanějších či nejasných případů se musí nezřídka kdy sáhnout po k v koňské medicíně ne tolik známých a používaných diagnostických technikách. Jednou z nich je CT – počítačová tomografie, která se provádí buď v plné narkóze nebo ve stoje v sedaci – záleží, která část těla koně se vyšetřuje. Samotné vyšetření tak trvá několik minut, pokud ale probíhá pod narkózou, trvá i s přípravou a probuzením více než hodinu. Tato diagnostická metoda zprostředkovává 3D obraz, složený z několika snímků z různých úhlů a pořízených v diverzních vrstvách tkání a zprostředkovává tak detailnější a kontrastnější zobrazení. Počítačová tomografie je skvělým pomocníkem především při diagnostice patologických změn páteře, velkých kloubů, kloubní chrupavky, kopytního kloubu, zubů a hlavy. Jeho výhodou je přesnost, rychlost vyšetření a možnost v případě patologického nálezu již při CT vyšetření v narkóze okamžitě operovat. Naopak nevýhodou je vyšší cena vyšetření, nutnost převozu koně do kliniky a vystavení koně rentgenovému záření.
Další ne zcela obvyklou diagnostikou je MRT, fungující na bázi magnetové rezonance a tím pádem protonovém proudění. Tato metoda se volí vzhledem k nákladnosti vyšetření především při vyšetření všech tkání uložených v kopytním pouzdru (které jsou jinými přístroji téměř nedosažitelné), dále při degenerativních změnách kostí, jejich zánětech, fisurách a zlomeninách. Magnetickou resonanci lze taktéž provádět v plné narkóze, stejně jako v sedaci ve stání – ovšem je dobré mít na paměti, že vyšetření trvá dle náročnosti 1-3 hodiny a musí na něj být odstraněny všechny podkovy. Velkou předností MRT jsou výborné rozlišení měkkých i tvrdých tkání, jeho široké spektrum využití a bezpečnost magnetismu. Asi největšími zápory jsou pouze malá dostupnost a vyšší finanční náklady.
Tou poslední a asi i tou nejméně známou vyšetřovací technologií je scintigrafie. Jedná se o skvělou metodu obrazové diagnostiky, která se uplatňuje při nejasném kulhání (například několik končetin zároveň), náhlých a neopodstatněných problémech s jezditelností koně, u nekooperativních koní či v případě podezření na záněty v oblasti páteře, ale i měkkých tkání. Unikátní na této technologii je možnost rozlišení akutních zánětů od chronických obtíží. Skrze injektovaní lehce radioaktivní látky do krevního oběhu dochází přímo v koňském těle k vyzařování gama záření, které probíhá obzvláště koncentrovaně v místech se zvýšenou látkovou výměnou. Tu následně zaznamenávají kamery do počítačového systému. Obavu z negativního vlivu scintigrafie mít nemusíte, jednak se nejedná o silnou radiaci a jednak musí kůň být pro vyšetření hospitalizován v klinice, kdy jsou v pobytu započítány i 2 dny karantény po vyšetření. I přes nesporná pozitiva, které scintigrafie přináší, si majitel koně musí promyslet, zda se tato náročná diagnostika vyplatí – je totiž velmi nákladná, jen málokterá klinika ji nabízí a bývají na ni dlouhé čekací lhůty.
Než se společně s veterinářem rozhodnete pro konkrétní diagnostickou metodu, je důležité si položit otázku, co chcete zjistit a čeho chcete vyšetřením dosáhnout. Ve většině případů je důkladné vyšetření v pohybu s ohybovými zkouškami a případnou punktací či anestezií kloubů dostačující, a již stačí si diagnózu konkretizovat pouze rentgenovým snímkem či ultrazvukem.
Než seriál o kloubech ukončím, chtěla bych vám dát ještě pár tipů na výživové doplňky kloubů. Jaké výživové doplňky mají tedy na klouby pozitivní účinek? Aby se zabránilo předčasnému opotřebení kloubů, je vhodné koním pravidelně dodávat kloubní výživu přizpůsobenou krmné dávce. Prémiové kloubní přípravky obsahují živiny, které podporují tvorbu kloubní tekutiny, ale také přispívají k vyživení šlach, vazů a chrupavky. Patří mezi ně glukosamin, chondroitin, MSM (methylsulfonylmethan) a kyselina hyaluronová. Glukosamin sulfát je sulfátovaný glykosaminoglykan, který se nachází převážně v hyalinní chrupavce a který je důležitou živinou pro její tkáň a kloubní tekutinu. Obsahují jej i běžně dostupné plody jako ďáblův kořen, zázvor či avokádo a podle nejnovějších vědeckých poznatků glukosamin podporuje také udržování zdravých šlach. Chondroitin sulfát působí nejlépe společně právě s glukosaminem a aktivně podporuje výživu kloubní chrupavky koně.
Dalším velmi pozitivně působícím krmným doplňkem, hlavně v kombinaci s dalšími kloubními živinami, je MSM, známým hlavně jako účinný organický zdroj síry. A proč je zrovna síra pro klouby důležitá? Protože je stavebním prvkem mnoha tkáňových struktur v těle – MSM tak hraje důležitou roli při syntéze všech pojivových tkání. Posledním pomocníkem, který zmíním v rámci pravidelné výživy, je kyselina hyaluronová, která je v koňském těle velmi rozšířená – a samozřejmě především v kloubech. Jejím přidáváním do krmné dávky podpoříte kvalitu chrupavky a tvorbu kloubní tekutiny.